Na slavnost Všech svatých

 Milosrdný a dobrý Bože, slavíme dnes slavnost Všech svatých. Připomínáme si všechny lidi, kteří žili před námi a kteří smrtí vstoupili do tvé slávy. Vzpomínáme na svaté, jež nám církev představuje. Vzpomínáme na muže a ženy, kteří se dali proměňovat tvým Duchem. Vzpomínáme na apoštoly, mučedníky, velké světce, například na Augustina nebo Ambrože, na světice například na Kateřinu Sienskou nebo Terezii z Avily, na svaté naší doby, například Editu Steinovou a Maxmiliána Kolbeho.

Když dnes slavíme eucharistii, slavíme společenství těchto světců. Modlíme se s nimi Otče náš, protože oni touto modlitbou vyjadřovali svou víru a touhu a jí překonávali i své pochybnosti a zápasy. Všichni se dnes modlíme Ježíšovými slovy; oni jako patřící na jeho slávu, my jako věřící. Modlitba Pánovými slovy z nás však činí jednotu. Máme účast na jejich plnosti. Máme účast na jejich duchu. Snažíš se nás, dobrý Bože, posílit touto slavností víry, abychom, podobně jako tvoji svatí důvěřovali tvé lásce a dali se proměňovat tvým Duchem. Svatí nebyli dokonalými lidmi bez poskvrny, byli jako my. Ale otevřeli se tvému Duchu. 

Dej, ať tvůj Duch lásky proudí na naše silné stránky i na slabiny, aby se tak i v nás včecko zacelilo, zahojilo, posvětilo a stalo svatým.

Na hřbitově  

Milosrdný Bože, zde na tomto hřbitově odpočívají mnozí zemřelí, které  jsem znal, ale také bezpočet těch, o kterých jsem nikdy ani neslyšel.

Tady odpočívají jejich tělesné ostatky, jež se už rozpadly v prach. A přece je jejich jedinečná osobnost ve tvém pokoji, jak pevně věřím a doufám. Ve smrti byla proměněna ve svou původní a nezkalenou podobu, kterou sis udělal o každém z nás.

Dej ať je tento hřbitov místem naděje a útěchy pro všechny, kteří sem chodí navštěvovat hroby svých blízkých zesnulých. Utěš ty, kteří pořád truchlí, protože je bolí loučení, a těm, kteří pečují o hroby svých dávno zemřelých příbuzných, připomeň všechno, co jim zanechali svým životem. Ať dokážou žít z kořenů, z nichž se jim dostalo života, a ať dovedou pochopit poselství, kterým se na ně jejich zemřelí obracejí.

Ať si lidé  na tomto místě připomenou, že také jejich život jednou skončí. Daruj jim svého Ducha tak, aby i oni se svým životem stávali požehnáním pro druhé.

Na svatého Martina

Milosrdný Bože, dal jsi nám svatého Martina, který ti sloužil už jako voják a který měl sucit s bídou chudých, takže se rozdělil o plášť se žebrákem. Ale připomínáme si také biskupa Martina, který budoval církev s láskou, milosrdenstvím a zároveň s jasností. Děti dnes půjdou do martinského průvodu s rozsvícenými lampiony. Svatý Martin po dnes fascinuje děti tím, jak srdnatě rozťal mečem vlastní plášť, když viděl mrznoucího chudáka. Často míváme pocit, že nejsme pro tento svět důležití. Nezanecháváme v něm tak zřetelnou stopu jako svatý Martin. A přece nám skrze něho  chceš ukázat, že i my můžeme otisknout do světa svou stopu a že i to , co po sobě zanecháme, bude mít svůj účinek. Daruj nám dnes svého Ducha lásky a milosrdenství, aby stopa, kterou otiskujeme do tváře tohoto světa, byla pro ostatní stopou lásky a milosrdenství, aby se tak i jejich srdce otevřelo tvému milosrdenství.

(Čerpáno z knihy Moje modlitební kniha, Anselm Grün, Karmelitánské nakladatelství)