(Čerpáno z knihy Moje modlitební kniha, Anselm Grün, Karmelitánské nakladatelství)

 Duchu svatý, výhni lásky

Duchu svatý, výhni lásky, ty ses zjevil učedníkům v podobě ohnivých jazyků. Ty jsi oheň, který nás zahřívá a který do nás vlévá život. Někdy se cítím vyhořelý a prázdný.

Mám dojem, že už ve mně nedoutná ani jiskřička. Nadšení vyprchalo. Všechno je ve mně studené a šedivé jako popel. V těch chvílích toužím po ohni, který jsem cítil už tolikrát.

Jsi-li ve mně ty jako oheň, v mém nitru to jiskří. Najednou mám nápady. Najednou dokážu strhnout své okolí. Cítím v sobě teplo a dokážu je vyzařovat i kolem sebe.

Duchu svatý, buď ve mně výhní, jež zahřívá i ty druhé. Buď ve mně ohněm, z něhož srší jiskry a rozněcují život i v těch druhých. Duchu svatý, jsi ve mně i když tě necítím. Chci si tě teď představit jako žár, který ohřívá mé vychladlé nitro. 

Občas musím přivřít dvířka u kamen, aby plamen nepálil, ale hřál. Možná si pak k mému krbu přisednou i druzí, aby se ohřáli. V takových okamžicích prožívám hlubokou vděčnost.

Duchu svatý, dej se mi poznat jako žár, který nás niterně spojuje a který nás proměňuje ve společenství.

Prosba o Ducha svatého

Duchu svatý, když se učedníci zamkli ze strachu před židy, sestoupils na ně jako bouře a vyhnals je ze stísněnosti. Náhle pocítili odvahu vydávat svědectví zmrtvýchvstalému Ježíšovi.

Znám dobře ten strach učedníků. Často se neodvažuji říkat, co si skutečně myslím, a to ze strachu, že by se tomu ostatní mohli smát. Cítím  v sobě zábrany, protože se bojím toho, co by si o mně ostatní pomysleli. 

V těch chvílích tě potřebuji, Duchu svatý, abych nezůstal v zajetí myšlenek druhých lidí.  Potřebuji tě, abych dokázal zůstat v kontaktu s vlastním srdcem a abych dokázal vyslovit to, co se v něm rodí.

Často mám strach mluvit o své víře. Mám strach, že se zesměšním nebo že utržím zranění. Duchu svatý, dej mi odvahu stát při své víře. Ukaž mi také, kdy je na místě vyznat, že jsem křesťan, a kdy mám radějí mlčet, protože by to druzí stejně nedokázali přijmout.

Duchu svatý, uč mě smyslu pro to, co je správné, abych správně žil a abych dokázal říkat to, co ve mně skutečně je. Dej, ať ze mě tryskají slova, která dokážou otevírat srdce druhých lidí tak, aby mohlo dojít ke skutečnému rozhovoru.