Papež František: V jakého Boha věříme?

Vatikán. Víra je dar plynoucí ze setkání se skutečnou osobou Ježíše, a nikoli jakýsi všudypřítomný sprej, řekl dnes papež František v homilii v kapli Domu sv. Marty. Mše svaté se účastnili zaměstnanci inspektorátu italské policie při Vatikánském městském státu, které tam přijal substitut státního sekretariátu  mons. Angelo Becciu. 

Nikoli nějaká nehmatatelná látka, která se rozprašuje kolem, aniž by se přesně vědělo, co obsahuje. Bůh je konkrétní Osoba, je Otcem, a víra v Něho se rodí z živého setkání, z něhož je hmatatelná zkušenost. Úryvek z Janova evangelia, o kterém dnes rozjímal papež František a kde Ježíš praví zástupu, že „kdo věří, má život věčný“, je příležitost ke zpytování svědomí. „Kolikrát jen, podotkl Svatý otec, mnozí lidé říkají, že v podstatě věří v Boha. - „Ale v jakého Boha věříš?“ – zeptal se dále papež František, aby porovnal prchavost jistých mínění a konkrétnost pravé víry:

„V jakéhosi »boha obecně rozšířeného«, »boha na způsob spreje«, který je tak trochu všude, ale není známo, čím přesně je. My věříme v Boha, který je Otcem i Synem i Duchem svatým. Věříme v Osoby a když mluvíme s Bohem, mluvíme s Osobami: buď s Otcem nebo Synem nebo Duchem svatým. A to je víra.“

V úryvku z evangelia Ježíš tvrdí, že nikdo nemůže přijít k Němu, pokud „jej nepřitáhne Otec“ (Jan 6,44). Tato slova dokazují, řekl papež, že „jít k Ježíši, nalézt Ježíše, poznat Ježíše je dar“, který rozdává Bůh. Dar, jako ten, který přijímá hodnostář etiopské královny - jak podává dnešní čtení ze Skutků apoštolů (Sk 8,26-40) – ke kterému Kristus poslal Filipa, aby mu vysvětlil Starý zákon ve světle Zmrtvýchvstání. Onen hodnostář – poznamenal papež František – nebyl „obyčejný člověk“, ale ministr hospodářství a proto si „můžeme domýšlet, že byl trochu přivázán k penězům, že byl kariérista. Přece však naslouchal Filipovi, který mu vyprávěl o Ježíši, a „uslyšel, že je to dobrá zpráva“, „zakusil radost až do té míry, že se nechal pokřtít při první příležitosti, jakmile došli k vodě“:

„Kdo má víru, má život věčný. Ale víra je dar, který nám dává Otec. My máme pokračovat v cestě. Ubíráme se tedy touto cestou, stále se svými věcmi, protože jsme všichni hříšníci a vždycky máme něco, co by nemělo být, ale Pán nám odpouští, pokud prosíme o odpuštění. Jdeme odhodlaně vpřed, ale stane se nám totéž, co onomu ministru hospodářství.“

Stane se to, co Skutky apoštolů říkají o onom hodnostáři, který objevil víru, „jel dále svou cestou a radoval se“:

„Je to radost víry, radost, že potkal Ježíše. Radost, kterou nám dává pouze Ježíš. Radost, která přináší pokoj; nikoli ten, kterou dává svět, ale ten, který dává Ježíš. Toto je naše víra. Prosme Pána, aby nám dal růst v této víře, která nás posiluje a rozradostňuje. Vždycky tato víra plyne ze setkání s Ježíšem a pokračuje v životě malými každodenními setkáními s Ním.“