Jak ze svého potomka vychovat delikventa.

Guy Gilbert, francouzský kněz věnující se problémové mládeži.

  Okamžitě mu všechno dejte. Nikdy mu neříkejte ne, to by ho traumatizovalo.  Netrestejte ho A pokud jednou podlehnete pokušení ho potrestat, hned to s omluvou a velkou pusou na čelo vezměte zpátky.

  Hlavně nešetřete společnost, v níž žije. Dělá mu náramně dobře, když vidí, že je všechno pitomé, idiotské, zbytečné a rozkladné. Nikdy nevyzdvihujte nic, co se společnosti daří a co je na ní dobré.

  Bez obav se před ním hádejte, milí rodiče. Až se jednou rozejdete, tak ho to nezaskočí. Bude na to připraven dlouho dopředu. Klidně mu opakujte, že když se mýlíte, mohou za to ti druzí, ovšem vy nikdy. Brzy se naučí tvrdit, že veškerou odpovědnost za všechno špatné, čeho se dopouští on sám, nese společnost a ti druzí.

  Nebraňte mu pouštět televizi nebo brouzdat po internetu, kdy ho napadne, ve dne nebo v noci. Jeho srdce a mysl bude zaměstnávat video a zvuková aparatura. Pokud bude vaše dítko drzé na učitele a ten ho ve škole pošle za dveře, nenechte si to líbit, hned za tím přehnaně přísným pedagogem zajděte a přímo před svým potomkem mu řekněte od plic všechno, co si myslíte o jeho zneužívání moci.

  Nedávejte svému potomkovi žádnou mravní nebo duchovní výchovu. Nechte na něm, aby si zvolil, co mu vyhovuje, až na to bude mít věk. Nikdy po něm nežádejte, aby pomáhal s domácími pracemi a když zasedne k jídlu, pozorně si vyslechněte jeho kritické připomínky k jídlu.

  Povaluje se v osmnácti až dvaceti letech na gauči a odmítá hnout prstem? Nezasahuje. Ještě si potřebuje užít teplo domova. Říkejte mu, že nenajde práci kvůli cizincům, kteří ho připravují o chleba.

  Dávejte mu důstojné kapesné. Kdyby měl míň než kamarádi, znamenalo by to pro něj  hrozné ponížení. Když zjistíte, že vám peněženka zeštíhlela o pár bankovek nebo že u vás doma záhadně mizí alkohol, popřípadě jsou stále plné popelníky, nic neříkejte. Obrňte se trpělivostí, časem to přejde.

  Pokud vám zatelefonují z policie, abyste se dostavili na služebnu, protože vaše dítě přechovává drogy nebo se dopustilo loupeže, prostě jen řekněte-

  „To je jeho problém.“ 

 Rodiče se kysele usmívají.

  V Québecu, kde jsem přednášel, jsem zažíval nádherné chvíle. Než jsem začal mluvit, mohl jsem tři čtvrtě hodiny poslouchat mladé, kteří vyjadřovali své problémy formou skečů

Jednou večer jakýsi živý legrační jedenáctiletý blonďáček vykládal.

  V pondělí večer chodí táta s mámou na faru. Jsou to dobří křesťané, mají duchovní cvičení.

   V úterý večer chodí cvičit do tělocvičny a posilovny. Jsou děsně tlustí a takhle se snaží zhubnout.

  Ve středu jdou spolu k psychologovi. Nejspíš s ním diskutují a chtějí vědět, jak mají se mnou mluvit.

  Ve čtvrtek jdou připravovat mši, co bude v neděli večer.

  O víkendu se jede na chatu. Nemůžeme si popovídat, protože jsou příliš unavení z práce, které se věnovali během minulého týdne